Skip Navigation LinksZŠ STRMILOV : ÚVOD : O ŠKOLE : HISTORIE

Historie školy

Vložil(a): Lída Plachá 22.8.2010

Snad si někteří  z nás vzpomenou na školní hodiny dějepisu, kde jsme se dozvěděli, že na českém území povinnou školní docházku dětí od 6 do 12 let zavedl roku 1774 Všeobecný školní řád císařovny Marie Terezie.

Téměř s určitostí můžeme říct, že škola ve Strmilově byla nejpozději od roku 1774. Písemné doklady k této době ovšem nemáme. Při pročítání školních kronik jsem se dočetla, že 19. 9. 1835 vypukl ve městě požár, který je zachvátil celé a popelem lehla i škola. Snad s pomocí pamětníků dal zapisovatel  kroniky, kterým byl pravděpodobně pozdější řídící učitel Jan Drábek, dohromady alespoň události od roku 1795. Sám Jan Drábek nastoupil do místní školy v roce 1871 a prožil v ní 35 let.

Postupně se škola rozrůstala. Od jednotřídní v roce 1795 se dostala až k šestitřídní, která fungovala  až do školního roku 1920/21. V roce 1921 byla konečně otevřena i měšťanská škola. Podmínkou otevření měšťanské školy bylo postupné snižování počtu tříd obecné školy.  Obecná škola se nacházela v budově na náměstí. Tato budova se začala stavět v roce 1845 jako trojtřídní a do užívání byla předána v roce 1850. Protože se neustále zvyšoval počet tříd, musely se prostory v budově vyřešit jiným způsobem, než bylo původně v plánu. Větší místnosti byly přepaženy a byl zrušený byt řídícího učitele.

Ovšem měšťanská škola už se do budovy nevešla, tudíž se řešil problém, kam ji umístit. Za místnost pro I. třídu byla vyhrazena učebna bývalé 6. třídy obecné školy na radnici. Po prvním školním  roce bylo opět nutno hledat další prostor. Padlo mnoho návrhů, až se jako všeobecně přijatelný ukázal pronájem místnosti v bývalém hostinci pana Kondryse.  Další třída byla opět umístěna jinde, tentokrát byl zakoupen dům č. 218 v Pivovarské ulici.

Stejně tak jako byl problém s umístěním tříd, byl obrovský problém vůbec otevřít měšťanskou školu ve Strmilově. Již roku 1898 totiž začalo jednání o zřízení měšťanské školy chlapecké. Když ještě v roce 1901 nebyla jednání u konce, využili liknavosti strmilovských občanů v Kunžaku. Zažádali si o zřízení u sebe a od roku 1902 se začalo v Kunžaku vyučovat. Pro děti ze Strmilova to znamenalo chodit pěšky v létě v zimě do Kunžaku. Pak teprve strmilovští pochopili, že neudělali dobře, a proto se začalo v roce 1908 jednat  znovu, tentokrát o zřízení měšťanské školy smíšené.  Opět se však jednání neblížila k cíli. V roce 1912 byla na základě rezoluce místních občanů konečně podaná žádost. Než ale byla vyřízena, přišla 1. světová válka.

Po skončení války a vyhlášení samostatné Československé republiky bylo 21. 12. 1919 zažádáno znovu. Výnosem ze 7. 2. 1921 byla měšťanská škola povolená a vyučování začalo hned 1. 4. 1921. Pro změnu začal problém s vyučovacím prostorem. Ačkoli se usilovalo o postavení nové budovy, nebyla k tomu vůle v obecním zastupitelstvu.  V srpnu 1927 bylo okresní m školním výborem dokonce rozhodnuto, že bude zrušená 1. třída měšťanské školy pro nevyhovující prostory.  Zpráva  ukládala místní školní radě, aby odstranila závady školy a do roka se postarala o novou školní budovu.

Obecní zastupitelstvo se sice pod tlakem veřejného mínění usneslo, že zjedná nápravu a poskytne městské školní radě peníze na plány školy, ale jako mnohokrát předtím se nic nestalo.

Důležitým mezníkem se tak staly až volby v roce 1928, po kterých se změnilo složení na radnici. Velmi podstatným se ukázal  také fakt, že starostou se stal ředitel školy Stanislav Švehla. Hned na konci roku se začalo stavět podle plánu arch. Cuce.  Firma Josefa Šonského vyzdila do poloviny prosince základy a suterén. Tentokrát se proti  výstavbě školy postavilo počasí a při obrovských lednových a únorových mrazech dosahujících až -40°C popraskala malta, tudíž bylo nutné zdivo rozebrat a znovu vyzdít.

11. 8. 1929 zastavil Šonský práce na stavbě pro nemožnost získat úvěr a 18. 8. dokonce firma ohlásila úpadek.  Objevily se tak dva problémy zároveň, zajistit úvěr a sehnat novou firmu. Stavbu převzali Jar. Průcha, mistr zednický v Kunžaku, a Jan Čech, mistr tesařský  ze Strmilova. Koncem listopadu byla ukončena stavba školy a dále se hledaly peníze na dostavbu. 

Ke škole byla postavená i tělocvična, ale obtížím ještě nebyl konec. K vybudování venkovního hřiště, tzv. letního cvičiště, nedošlo pro nemožnost domluvy s tělovýchovnou jednotou Sokol, která trvala na knihovním vlastnictví nově zřízeného hřiště.

Nakonec se podařilo, i za přispění poslance Františka Staňka, školu dokončit a 23. a 24. srpna se tak mohla konat Slavnost odevzdání nové budovy měšťanské školy ve Strmilově. Za zmínku jistě stojí poznámka ze školní kroniky, kterou napsal Stanislav Švehla, ředitel školy, starosta a jednatel místní školní rady. „Není možno vypsati dojmy, jež jsme přožívali opouštějící nehostinné třídy, svědky těžkého zápolení školního v prvních letech naší měšťanky.“

Škola měla být při svém otevření pojmenovaná jménem poslance Staňka, zdejšího rodáka. Jak ale píše Stanislav Švehla, toto usnesení místní školní rada neprovedla z příčin závažných. Co bylo onou závažnou příčinou,  se dnes již nedozvíme.

Od roku 1930 se tak vyučovalo ve dvou budovách. V Tyršově ulici sídlila měšťanská škola, dnes bychom řekli II. stupeň, a na náměstí zůstala obecná škola odpovídající dnešnímu I. stupni.  Po 2. světové válce byly školy rozděleny na národní a střední s platností od 1. 7. 1948. Od 1. 2. 1961 se název opět změnil z Osmileté střední školy se stala Základní devítiletá škola ve Strmilově.

Mnozí strmiláci si pamatují na dostavbu tzv. nové školy. Tato přístavba přinesla ulehčení školní docházky pro děti a práce pro učitele, neboť skončilo přecházení mezi budovami  školy na náměstí a v Tyršově ulici. Tato přístavba byla otevřena v roce 1994. Dalším přínosem bylo i postavení sportovní haly v roce 1996, kterou dnes nevyužívá jenom škola, ale i školka a další organizace ve Strmilově.

V poslední době se ještě podařilo upravit školní pozemek, vybudovat alespoň některá venkovní sportoviště v areálu školy a opravit školní byt.