Skip Navigation LinksZŠ STRMILOV : ČLÁNKY : LYŽAŘSKÝ VÝCVIK

Lyžařský výcvik

Vložil(a): Ludmila Plachá 20.2.2015

V prvním únorovém týdnu se uskutečnil lyžařský výcvik. Pod vedením paní učitelky Romany Fabešové a pana učitele Martina Nováka vyrazilo 18 dětí ze 6. –  9. ročníku do Krkonoš, aby se zdokonalily v lyžování. Všichni se vrátili domů zdraví a asi nejlepším oceněním může být shrnutí jedné žákyně 8. třídy, která v závěru svého vyprávění píše: „Nikomu se domů nechtělo. Bylo tam krásně.“ Následuje vyprávění tří účastníků zájezdu. Vypadá to, že nejsilnějším zážitkem bylo házení učitelů do sněhu J
 
Týden na horách očima Štěpána Chamrada
 
Ten týden na horách byl úplně luxusní. V neděli po dlouhé cestě autobusem jsme se vybalili a šli na sjezdovku. Jezdili jsme, ale jen na straně. V pondělí jsme jeli na lanovce a od 8:30 do 11:30 lyžovali s panem učitelem Novákem, který nás učil se zdokonalovat na lyžích. Po obědě jsme zase lyžovali od 14:00 do 16:00. Celé odpoledne nás měla paní učitelka Fabešová. V úterý večer nám dovolili skákat na skokánku pod chatou. Jela i paní učitelka, ale ta na skokánku spadla a napodruhé ho skočila. Takhle to bylo každý den kromě středy. 
 
Ráno jsme se natáčeli na video, ale panu učiteli se vybil mobil. Takže tam nebyli všichni a dotočil to jindy. Odpoledne se šlo na výlet. Házeli jsme se do sněhu. Pana učitele tam bylo těžké shodit, ale povedlo se to. Paní Fabešová tam byla asi sedmkrát. 
 
Ve čtvrtek jsme šli do snowparku. Tam byly rampy a skokánky, ale moc dlouho jsme tam nebyli. Odpoledne jsme zase lyžovali a učitelé nám dávali volné jízdy. Od středy pan učitel s Davidem, Míšou a Tomášem jezdili na prkně. V pátek jsme si lyžování užívali. V sobotu už jsme se sbalili a po obědě jeli domů. 
 
 
Zážitky z hor z pohledu Míši Dvořákové
 
Asi nejlepší den z lyžáku byla středa. Dopoledne jsme lyžovali jako každý den. Kdo měl snowboard, vzal si ten. Odpoledne jsme potom šli na výšlap. Cílem byla hospoda, kde jsme si měli všichni sednout a něco si dát. 
 
Z cesty tam si pamatuji jenom pár věcí: poníky, to, že nám utekli „Hradečáci“, a to, že jsem neustále ležela zabořená obličejem v závěji sněhu. Tam jsme vlastně skončili všichni, včetně učitelů. Ano, byla to opravdu zábava. Kluci se dohodli, že shodí pana učitele do sněhu, ale ten jim utekl. My se dál strkali. 
 
Cesta zpátky byla podobná. Hradečtí nám opět utekli a my šli sami. Tentokrát si kluci pana učitele pohlídali a po tvrdých bojích a nezbytných obětech se jim podařilo svou kořist zdolat a pan učitel skončil ve sněhu. To se jim povedlo asi dvakrát, než učitel zlikvidoval hlavní dva aktéry: Davida a Mesíka. Pak už to byl boj všech proti všem. Než jsme přišli na chatu, byli jsme kompletně promáčení a zmrzlí. A ještě kus před chatou jsme všichni skončili v té největší závěji, včetně paní učitelky, kterou tam třikrát shodil pan učitel.
 
 
Sabina Povolná a její zážitky
 
Byli jsme na týden v Krkonoších. V neděli ráno jsme se sešli před školou a čekali na autobus. Když přijel, naskládali jsme si zavazadla do kufru, posedali si na místa a zamávali rodičům. Už nás čekala jenom pětihodinová cesta, která utekla celkem rychle. Když jsme dorazili na místo, museli jsme si odnosit zavazadla do chaty, ono brodit se s kufrem byla celkem makačka. Poté jsme se ubytovali v naší chatě. 
 
Hned ten den jsme si vyzkoušeli, jak kdo lyžuje a tak. Téměř celý týden jsme byli na svahu a zlepšovali se v lyžování. Tedy až na středu, to jsme šli na delší procházku v domnění, že si sedneme do hospody a dáme si něco dobrého, ale všude bylo plno lidí. Po cestě nazpátek jsme se házeli do sněhu, včetně učitelů. 
 
V pátek večer jsme měli diskotéku na rozloučenou. V sobotu nastal odjezd, ráno jsme si došli na snídani, pak už jsme jenom balili a uklízeli si naše zdevastované pokoje. Nastal čas popadnout zavazadla a jít k autobusu. Nasedali jsme do autobusu a odjížděli zpátky do Strmilova ke škole, kde na nás čekali rodiče. Rozešli jsme se do svých domovů a zahlcovali rodiče našimi zážitky.